MORAVSKÝ KRAS

Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. V celém území je známo více než 1000 jeskyní. Pět nich je přístupných veřejnosti. Punkevní jeskyně s vodní plavbou na podzemní říčce Punkvě a prohlídkou dna propasti Macocha. Kateřinská jeskyně, která je známá unikátními hůlkovými stalagmity, jeskyně Balcarka s bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou a Sloupsko-šošůvské jeskyně, tvořené mohutnými chodbami a podzemními propastmi. 

Chráněná oblast Moravský kras se rozkládá na území 100 km2. V letních měsících doporučujeme telefonickou rezervaci vstupenek do jeskyní! Nejexponovanější část Moravského krasu - Pustý a Suchý žleb - jsou uzavřeny pro veškerou automobilovou dopravu. Namísto ní zde návštěvníkům slouží ekologické dopravní prostředky - silniční vláček a kabinová lanovka. Vláček spojuje areál Skalního mlýna s Punkevními jeskyněmi a spodní stanicí lanovky. Lanovka spojuje Punkevní jeskyně a Horní můstek propasti Macocha.


Punkevní jeskyně


Punkevní jeskyně se nacházejí v Pustém žlebu, 2 km od informačního centra Skalní mlýn proti proudu říčky Punkvy. Byly postupně objevovány v letech 1909-1933 (1909-1914 suchá část jeskyně, 1920-1933 vodní plavba) pracovní skupinou profesora Karla Absolona. Návštěvníci procházejí mohutnými dómy a chodbami s krápníkovou výzdobou na dno propasti Macocha. Hloubka propasti je 138 metrů, rozměry půdorysné jsou 174x76 metrů. Další částí návštěvní trasy je projížďka na motorových člunech po podzemní říčce Punkvě. Součástí plavby je prohlídka Masarykova dómu, prý nejkrásnější prostory v Punkevních jeskyních. Jeskyně jsou součástí nejdelšího jeskynního systému v České republice - Amatérské jeskyně, jejíž délka chodeb je přes 30 kilometrů.

Jeskyně Balcarka


Jižně od Ostrova u Macochy, při východním okraji vápenců Moravského krasu, v jádru skalnatého meandru Suchého žlebu, je ukryt 5 m vysoký vchod do jeskyně Balcarky. Její přední část byla známa odedávna. Je známa nálezy ohnišť a různých nástrojů ze starší doby kamenné a kostí čtvrtohorních zvířat. Od roku 1923 byla postupně objevována ostrovskými občany, v roce 1936 byly jednotlivé části jeskyně spojeny v jeden celek. Jeskyně tvoří složitý systém, vystupující ve dvou výškových úrovních spojených vysokými dómy. Na vzniku jeskyně se podílely vody Lopače a Krasovského potoka, jejichž ponory se nyní nachází severně a jižně od jeskyně. Balcarka je pro návštěvníky zvlášť přitažlivá pestrostí krápníkové výzdoby na poměrně malé rozloze. Mimořádné bohatství krápníků, typicky vyvinuté povrchové krasové jevy (závrty, škrapy), bohaté archeologické a paleontologické nálezy, význačné druhy teplomilné květeny a malebnost krajiny činí z lokality Balcarky jedno z nejzajímavějších míst v Moravském krasu.

Kateřinská jeskyně


Asi 300 metrů před spojením krasových kaňonů Suchý a Pustý žleb u Skalního mlýna se v pravém údolním svahu Suchého žlebu otevírá 8 metrů vysoký vchod do Kateřinské jeskyně. Jde o výtokovou jeskyni řeky Punkvy, která v geologické minulosti odtékala z propasti Macocha dosud neznámými chodbami k jihozápadu a Kateřinskou jeskyní vytékala do Suchého žlebu. Jeskyni tvoří dva vzájemně spojené mohutné dómy s přilehlými chodbami. V částech bližších vchodu sídlil člověk starší doby kamenné, jehož pozůstatky byly nalezeny v jeskynních hlínách vedle kostí čtvrtohorních zvířat, zejména medvědů (unikátní je hromadný nález koster jeskynních medvědů v jednom z komínů jeskyně). Jeskyně byla pro veřejnost otevřena v roce 1910. Dnes poskytuje návštěvníkům vzrušující zážitek nejen prohlídka neobvyklé krápníkové výzdoby, ale především fascinující doklady rozsáhlého řícení stropu podzemních dutin, které v minulosti vedlo ke vzniku nejrozlehlejších dómů v Moravském krasu. Hlavní dóm je s rozměry 95x44x20 metrů největší veřejnosti zpřístupněnou podzemní prostorou v Moravském krasu. Vynikající akustika dómu je příležitostně využívána pro pěvecké a hudební koncerty. Další částí jeskyně je nová Kateřinská jeskyně objevená roku 1909. Mezi nejkrásnější partie patří barevně nasvícený útvar Čarodějnice a Bambusový lesík tvořený vzácnými, několik metrů vysokými hůlkovými stalagmity.

Sloupsko-šošůvské jeskyně


Rozsáhlý komplex dómů, chodeb a obrovských podzemních propastí vytvořený ve dvou patrech. Jeskyně je významným nalezištěm koster jeskynních medvědů, lvů, hyen a dalších živočichů. Prostora nazývaná Eliščina jeskyně má velmi bohatou krápníkovou výzdobu a také vynikající akustiku, proto je příležitostně využívána pro koncerty komorní hudby. Při rekonstrukci v roce 1997 byla přemostěna Stupňovitá propast a návštěvníkům se tak otevřel nový netradiční pohled. Propast Nagelova, hluboká 80 metrů, je největší podzemní propastí svého druhu v České republice. Pro návštěvníky je zpřístupněna dvěma vyhlídkovými můstky. Součástí prohlídkové trasy je také světoznámá archeologická lokalita - jeskyně Kůlna - kde byly nalezeny části lebky neandertálského člověka asi 120.000 let staré. Šošůvská část, objevená na počátku 20. století, je charakteristická křehkou a barevnou krápníkovou výzdobou. V severozápadním cípu Moravského krasu leží nejstarší u nás známé jeskyně. Odtud také vyšel jeskyňářský a archeologický výzkum Moravského krasu. Sama vesnice Sloup byla od nepaměti pojmenována podle vápencového sloupu Hřebenáče, který tak nápadně stojí nad propadáním Sloupského potoka.

Jeskyně Výpustek


V roce 1961 byl kryt vestavěn do rozlehlé jeskynní chodby. Návštěvníci postupně projdou jeho lůžkovou částí, sálem logistiky, velitelským stanovištěm a pracovnami, prohlédnou si i technologickou část objektu.Z krytu se vstupuje do jeskynních prostor, činností člověka také značně poznamenaných. Vytěžení fosfátových hlín a úprava jeskyně na německou podzemní továrnu proměnila původní skromnější prostory na dnešní mohutné tunely a sály. Přesto se v jejich vysokých stropech a odbočkách dochoval původní přírodní charakter. Široká chodba plynule ústí do rozlehlého Medvědího sálu, kde při výzkumech i při těžbě fosfátových hlín byly odkryty četné kosti pleistocénních obratlovců, zejména kompletní kostry jeskynních medvědů (Ursus spelaeus). Věrný model jeskynního medvěda v životní velikosti zde můžete i spatřit. Z Medvědího sálu se přichází do Škrapového dómku s částečně zachovalou krápníkovou výzdobou (zpřístupnění v roce 2010).

Propast Macocha


Nejhlubší otevřená propast v České republice (i ve střední Evropě). Od horního vyhlídkového můstku na samé dno je 138.7 metrů. Tato impozantní rarita vznikla zřícením stropu velkého podzemního dómu. Na dně propasti jsou dvě jezírka, které naplňuje podzemní říčka Punkva. Dna Macochy je možno dosáhnout přístupnými Punkevními jeskyněmi. Je jedním z nejznámějším a nejkrásnějších útvarů v Moravském krasu. Turisticky je propast zpřístupněna dvěma vyhlídkovými můstky. První můstek je na horní hraně propasti v těsné blízkosti Útulny u Macochy, druhý, Dolní můstek s překrásným výhledem na spodní část propasti je ve výšce 90 m nad hladinou spodního jezírka. Propast Macocha je nejnavštěvovanější propastí (není se co divit). Rádi ji evidentně mají i sebevrahové jejichž počet již přesáhl padesátku. Doprava - k jícnu propasti se dostanete pohodlně i automobilem, zaparkovat můžete na hlídaném parkovišti. Pokud pojedete motorizovaně, nezapomeňte na to, ze silnice mezi Skalním mlýnem (tj. od Blanska) pod Macošskou serpentínu je uzavřena. Musíte si zajet přes Vilémovice a Lažánky. Od Punkevních jeskyní se můžete elegantně přepravit lanovkou. (turisticky zdatní mohou použit stezku). U propasti je bohatý výběr občerstvení, suvenýrů a dokonce i ubytovaní.